Pakt Molotov – Ribbentrop a jak se z chráněnce Wall Streetu stal agresor, nacista a antisemita
Poté, co Hitler získal s podporou Západu Porýní, Sársko, Rakousko a Československo, měl cestu na Moskvu otevřenou. Zbývala Ukrajina a ten správný důvod pro rozpoutání války. Anglie a Francie rozhodly, že Hitlerovi bude patřit celé Československo, včetně Zakarpatské Ukrajiny. Britský premiér Chamberlain v této souvislosti řekl: „Byla by chyba počítat s garancí, která nás zavazuje bránit hranice Československa.“ Anglie počítala s tím, že si Hitler vezme celé území, včetně Západní Ukrajiny. To bude vážný důvod k sovětskému zásahu proti Hitlerovi, a tudíž k válce.
Západní média rozdmýchávají válku v Evropě
Západní tisk se předháněl v líčení, jak slabá je sovětská armáda a jak potřebná je Hitlerovi Ukrajina coby nová kolonie. Stalin to všechno vnímal a na 18. sjezdu KSSS, v roce 1939, řekl: „
Můžeme vidět charakteristický šum, který vychází z anglo-francouzského a amerického tisku v souvislosti s Ukrajinou. Majitelé novin do ochraptění křičí, že Němci jdou na sovětskou Ukrajinu. Zdá se, že tento šum má za cíl poštvat SSSR proti Německu. A vyprovokovat mezi nimi konflikt bez skutečných příčin.“ Tento Stalinův projev se Hitlera osobně dotkl.
Hitler chtěl zničit východní Slovany. Ale byl přesvědčen, že na to Německo zatím nemá dost sil. Nevěřil podpoře Anglie ani Francie, přestože mu obětovaly tolik svých spojenců. Nebo právě proto.
Slovenští separatisté dostávají zelenou
Západ v té době začal podporovat slovenský separatismus v ČSR. Pražská vláda uznala autonomii Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Separatisty podporoval i Hitler. 14. 3. 1939 vznikla nezávislý Slovenský štát.
Slovenský premiér Tiso požádal Hitlera o ochranu. O ochranu žádal Hitlera i český prezident Hácha. Hitler Háchovi odpověděl, že se Morava a Česko staly protektorátem Böhmen und Mähren (od 17. 3. 1939 do 9. 5. 1945). Tisovi Hitler neodpověděl. 15. 3. 1939 obsadila německá vojska to, co zbylo z Čech a Moravy.
Hitler maří plány Západu na okamžitou likvidaci SSSR
Na Slovensko ani na Zakarpatskou Ukrajinu však Wehrmacht nevstoupil. Britský premiér
Chamberlain situaci komentoval takto:
„Slovenský parlament si odhlasoval samostatnost. Tato deklarace znamená konec Československa, jehož hranice jsme se zavázali garantovat. Vláda jeho veličenstva tudíž nemůže být dále k čemukoli ve vztahu k Československu zavázána.“
Podpis paktu Molotov – Ribbentrop
Protektorát Čechy a Morava byl Hitlerem oficiálně vyhlášen 17. 3. 1939.
Slovensko Hitler zabrat nechtěl a nechtěl ani Zakarpatskou Ukrajinu, kterou předal Maďarsku. Maďarská vojska ji ihned obsadila. Hitler nechtěl ani Ukrajinu, protože na válku se SSSR dosud nebyl připraven. V tomto okamžiku se Hitler stal pro Západ z chráněnce agresorem.
Z Hitlera se v očích Západu stává z chráněnce agresor
Ruský analytik Nikolaj Starikov popisuje tento historický paradox:
„Když Hitler bojoval ve Španělsku, vysmíval se židům a měřil velikosti lebky svých občanů, na Západě ho respektovali. Jakmile se však rozhodl nenapadnout Sovětský svaz a odmítl obsadit Zakarpatí, obvinil ho Západ náhle z agrese“.
Animovaný průběh II. sv. války v Evropě
Dne 21. 3. 1939 Chamberlain náhle nabízí Sovětskému svazu konzultace o boji proti hitlerovské agresi. Účastnit se měli Velká Británie, Francie, Polsko a SSSR. Anglie, Francie a Wall Street byli v pasti.
Hitlerovi dali milióny, přivedli ho do vlády, vybudovali mu armádu i válečný průmysl, dali mu část Evropy. A on ze svých slibů nesplnil vůbec nic. Připravovali ho na pochod proti Východu, on všechno přijal a před východní hranicí se zastavil.
Náhradní řešení Londýna pro válku na východě
Západ zjistil, že válka Německa se SSSR není na pořadu dne. Bylo tedy nutné vyprovokovat jinou válku na sovětských hranicích. Do úvahy připadalo Polsko. Nebylo to lehké, Polsko bylo věrným spojencem Hitlera a připravovalo se k válce proti SSSR. Spolupráce Polska s Hitlerem se datuje od jeho nástupu k moci. V prosinci 1938 navštívil Polsko říšský činovník Karl Hermann Frank. V únoru 1939 přijel do Polska vůdce SS a velitel Gestapa Heinrich Himmler. Polské představitele zase hostili v Říši.
Polsko – Hitlerův věrný spojenec
V Polsku v té době vítězil kult progermánského fašismu, antisemitismu a obrovské rusofobie.
V roce 1937 v Polsku vycházelo 105 novin a časopisů v němčině, z toho 20 deníků. Převážná většina výtisků byla pod kontrolou říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Stupeň antisemitismu v Polsku byl ještě větší než v Německu.
V Německu teprve vycházely protižidovské zákony, v Polsku už se proti židům pořádaly pogromy.
Polsko-sovětská válka 1919-21 a antisemitismus
V roce 1919 začala polsko-sovětská válka. Vpád Poláků do Běloruska a na Ukrajinu byl doprovázen vypalováním vesnic a protižidovskými pogromy. Jen v Bělorusku povraždili Poláci přes 350 000 židů. Tyto dvě země (Polsko a Německo), které spojovala naprosto stejná antisemitská a antiruská ideologie, musel nyní Západ rozkmotřit a znepřátelit.
Jablko sváru mezi Německem a Polskem – Svobodné město Gdaňsk
Hledali tedy možné jablko sváru a našli ho ve městě Gdaňsk. Svobodné město Gdaňsk vzniklo na základě Versailleské smlouvy po první světové válce, kdy se ho muselo Německo vzdát. Obě země chtěly strategicky významný Gdaňsk získat pro sebe.
Na sporných teritoriích chtěli Němci zorganizovat referenda, aby připojení k Německu či Polsku rozhodli občané.
Rozdělení Polska
Pokud by se obyvatelé teritoria chtěli vrátit k Německu, Polsko by získalo přístup k mezinárodní železniční trati a silnici, které jí zajišťovaly cestu k Baltskému moři. Pokud by v referendu zvítězilo připojení k Polsku, koridor přes Polsko k Baltu by získali Němci. Poláci s tímto řešením souhlasili a vypadalo to na mírové řešení problému.
Londýn zasahuje a rozeštvává Polsko proti Německu
Dne 21. 3. 1939 odjel polský ministr zahraničí Józef Beck (ten, který si o rok dříve vynutil na Československu Těšínsko), místo plánované cesty do Reichu, do Londýna. K německému ministru von Ribbentropovi dorazil pouze polský velvyslanec Józef Lipski. Nepřivezl s sebou žádné dokumenty ani informace, které by společné využívání infrastruktury potvrzovaly.
Po obdržení instrukcí z Londýna sdělil velvyslanec von Ribbentropovi: „Všechna předchozí jednání a dohody ve věci města Gdaňsk znamenají výzvu k válce s Polskem.“
Němci byli šokováni. Polsko, jejich věrný spojenec, který se ještě nedávno spoluúčastnil rozdělení Československa, připravoval s Hitlerem společný pochod na SSSR, najednou vyhrožuje Třetí říši válkou.
Polsko mobilizuje na válku s Německem
Dne 23. 3. 1939 zašli Poláci ještě dále. Vyhlásili částečnou mobilizaci. 1. 4. 1939 vydává führer rozkaz přípravy plánu útoku na Polsko. Anglii se povedlo zatáhnout Polsko do války s Německem. Britský premiér Chamberlain situaci komentoval takto: „
V případě jakékoli akce, která ohrozí nezávislost Polska, Velká Británie Varšavu podpoří.“
Západ slibuje Polsku pomoc v případě napadení Německem
Londýn a Paříž slíbili Polsku, že při jeho napadení, začnou Německo bombardovat. Pro SSSR nastal jediný možný bod záchrany země. Buď podepsat anglo-francouzsko-sovětskou smlouvu, nebo sovětsko-německý pakt o neútočení. Jinak by SSSR stál nejen proti Hitlerovi, ale i proti celému Západu. Nikolaj Starikov: „
Západ dosáhl svého. Pokud by se Hitler zalekl války se Západem a napadl SSSR, v pořádku. Pokud se nezalekne a napadne Polsko, pro Západ taky dobře.“
SSSR zvažuje podpis smlouvy proti Hitlerovi se Západem
Stalin chtěl nejdříve uzavřít dohodu se západními spojenci, kterou mu nabízeli. Jenže Západ si s podpisy dával načas a věc protahoval. Na dohodnuté jednání a podpis smlouvy poslali Angličané zástupce místo letadlem lodí. Anglický admirál Reginald Drax připlul v srpnu 1939 na schůzku nepřipraven a bez jakýchkoli pravomocí od britské vlády.
Měl pouze získat čas. Válka na hranicích se SSSR přitom byla na spadnutí. (Německá operace Fall Weiss, invaze do Polska, začala 1. 9. 1939.)
Válka na sovětských hranicích
SSSR se tedy rozhodl pro náhradní řešení, přistoupil na dohodu o neútočení s Německem. Podobné dohody s Německem měly i Francie a Anglie. Tím však úplně narušil anglo-francouzské plány.
Nejen získal čas, ale postavil Hitlera proti jeho dřívějším spojencům a sponzorům. Hitler dosud nebyl na válku na dvou frontách připraven, proto dohodu se SSSR podepsal.
Pakt Molotov-Ribbentrop
Dne 23. 8. 1939 byl podepsán tzv. Pakt Molotov-Ribbentrop. Smlouva o vzájemném neútočení byla uzavřena na 10 let. Byl k ní připojen tajný protokol o rozdělení sféry vlivu ve východní Evropě:
Nové uspořádání oblastí náležících pobaltským státům (Finsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko). Severní hranice Litvy měla tvořit rozhraní mezi sférami vlivu Německa a SSSR.
Rozdělení sféry vlivu ve vztahu k Polsku. Hranice leží na linii řek Narew, Visla a San (tzv. Curzonova linie).
V jihovýchodní Evropě připadne vliv SSSR na Besarábii.
Velká Británie 1. 9. 1939 předala Polsko, které se zavázala chránit, Hitlerovi. Ani Polsko, stejně jako Československo, se nedočkalo slibované pomoci Západu. Německá operace Fall Weiss (1. 9. – 5. 10. 1939) znamenala rozdělení Polska mezi Německo, SSSR, Litvu a Slovensko. 3. 9. 1939 vyhlašují Velká Británie a Francie válku Německu. Rudá armáda obsadila část Polska 17. 9. 1939.
SSSR buduje vítěznou armádu sám a bez pomoci
Stalin věděl, že ho válka s Hitlerem čeká. Získal však více než rok, než k německému útoku došlo. Tento cenný rok mohl sám a bez pomoci kohokoli ze zahraničí, budovat armádu, která v budoucnu nacistickou a antisemitskou Třetí říši porazila. Rozbil také potenciál pro vznik německé aliance s východoevropskými státy, které v čele s Polskem plánovaly napadnout SSSR. Hitler získal paktem příslib neutrality SSSR v nastávající německo-polské válce.
Závěr
Tento článek nemá být obhajobou Hitlera ani Stalina. Obě země obsadily Polsko a přinesly utrpení nevinným civilistům. Bylo to ale, podle mého názoru, v té době pro SSSR jediné možné řešení. Polsko, po dohodě s Anglií, vyhlásilo proti Německu mobilizaci a zrušilo dohody o přístupu k Baltu. SSSR si nemohl dovolit mít Němce a válku na svých hranicích. Hitler si nemohl dovolit ofenzívu SSSR v jeho válce s Polskem. Proto si ti dva „rozdělili“ vliv ve východní Evropě.
Winston Churchill komentoval obsazení Polska a Pobaltí Rudou armádou slovy: „Rusko se řídilo jen chladnokrevnou politikou vlastních zájmů. Mohli jsme si přát, aby ruská vojska stála na dnešní (demarkační, Curzonově) linii jako přátelé a spojenci místo jako útočníci. Bylo však evidentně nutné pro zabezpečení Ruska před nacistickou hrozbou, aby ruská vojska na této linii stála.“
SSSR mohl zatím budovat průmysl a připravovat se na válku, kterou nakonec vyhrál. Po obsazení Sárska, Porýní, Rakouska a Československa získal Hitler další sféru vlivu. Rozdělením východní Evropy získal sféru vlivu i SSSR. Upevňovali si pozice, protože světová válka už byla nevyhnutelná. Článek chce hlavně poukázat na souvislosti a aktivní účast USA, Velké Británie, Francie a Itálie na rozpoutání dosud největší světové války v dějinách. A to včetně západních médií.
– Valerij X –
Zdroj:
История России. XX век. 80. Пакт Молотова-Риббентропа
https://www.youtube.com/watch?v=cYFAsk0 ... D72662ACB8
Operace Fall Weiss – rozdělení Polska
http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_do_ ... %281939%29
Rozdělení Polska aneb smlouva s ďáblem
http://www.totalmag.cz/valka/89-valecne ... blem-.html
Pakt Molotov – Ribbentrop, text
http://www.fronta.cz/dokument/sovetsko- ... -neutoceni
Pakt Molotov-Ribbentrop: Sláva a pád reálpolitiky (velmi dobrý článek)
http://www.blisty.cz/art/54198.html
pokusim se ti tom vysvetlit znovu, speciaaalne pro tebe 
ju?
