Jan Campbell: Jak se létá na ukradeném
Nebožtík Platón nám zanechal, že „Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem“. Je tomu mimo jiné i proto, že stále platí Lao-c’: „Pravdivá slova nebývají příjemná. Příjemná slova nebývají pravdivá.“ Já k tomu skromně dodávám, že Kdo není spravedlivý k sobě, je k ostatním nespravedlivý. To platí v plné míře i o USA a jejím F 22 a jiném.
Je to již 20 let, co americká společnost Zoltek ze Sant Luise začala soudit s Pentagonem a jeho dodavateli kompozitního materiálu. Často, nejenom v ČR si stěžujeme na délku soudních jednání, a hledání pravdy. Pro útěchu a srovnání uvádím jeden z mnoha příkladů z USA. Tím chci mimo jiné ukázat na vážnost patentů a ochranných známek na úsvitu přicházející TTIP do Evropy, a tím i české kotliny. Krádež se většinou vyplácí těm, kdo je veliký, finančně silný a má politiku a stát za sebou. To potvrzuje případ společnosti Zoltek. Ta se marně domáhá práva proti gigantům vojenského průmyslu Lockheed Martin a Northrop Grumman. Oč se jedná?
V roce 1984 podala společnost Zoltek žádost o patent na technologii výroby kompozitního materiálu na bázi polymerů majících schopnost „hltat“ radiové vlny. Patent byl vydán v roce 1988. Je veřejně dostupný.
Prakticky ve stejné době, kdy Northrop Grumman představil strategický bombardér B-2 se stealth technologií. Nic proti tomu, kdyby nebylo maličkosti. Tou byla skutečnost odprodeje několika vzorků materiálu společností Zoltek gigantu Nothrop Grumman za několik tisíc USD. Nothrop Grumman proanalyzoval vzorky a dokonce sdělil jménem hlavního konstruktéra George Rogersa společnosti Zoltek, že se jedná o „unikátní vývoj.“ Od té doby Zoltek neobdržel ani dopis, ani jeden dolar. Za to se musí celá léta divit a učit, co je právo a pravda. Českým čtenářům doporučuji, před studium případu
Zoltel versus Pentagon si přečíst pro začátek Čapkovo Pilátovo krédo, napsané v roce 1924 a zveřejněné v časopise Přítomnost. Naše přítomnost je pravidelně obohacována starou Přítomností ve spojení s procesem Peroutkovy vnučky, Terezie Kaslové, proti prezidentu Zemanovi.
Na tomto místě příspěvku se mi nabízí další stará pravda:
Právní stát znamená, že každý, i ten nejhorší zákon je nadřazen spravedlnosti. Nebožtík Kant dokonce tvrdil, že Pokud zanikne spravedlnost, není žádný důvod, aby lidé žili na Zemi. A mnohým z nás málo známý, Plútarchos (asi 46 – asi 127), významný řecký spisovatel, historik a filozof) připomíná v jednom z 227 literárních děl, že V egyptských Thébách bylo možno vidět sochy soudců bez rukou a sochu jejich předsedy s očima sklopenýma k zemi. Tím bylo naznačováno, že se nesluší, aby ty, kdož soudí, nějak ovlivňovaly dary nebo pohled na obžalované.
My obyčejní víme také, že v životě jedna bída nepřichází sama. O tom se přesvědčila i společnost Zoltek. Větší zlo ke strávení a krácení života ji připravila Lockheed Martin se svým F-22.
„Neviditelná“ stíhačka F-22 používá jako krytí Tyranno fiber. Technologii si Lockheed Martin „vypůjčil“ zadarmo u společnosti Zoltek. Studentům práva doporučuji se seznámit s prací obhájců Pentagonu. Již povrchní studium jim dá více než doktorát nebo červený diplom. Nebudu se rozepisovat o podrobnostech případu obhajoby. Nabízím ale se seznámit s hledáním a aplikací zákona soudem. Co tím naznačuji? Kdo hledá, najde!
Podobně našel americký soudce cestu k pravdě. Na cestě k pravdě se „pojistil“ idejí zákona o „utajované informaci“ ve spojení s „rizikem nebezpečí pro národní bezpečnost.“ Tak byla společnost Zoltek a proces osvobozen od důkazu. Po pravdě řečeno, okraden o možnost důkazu a tím zjištění pravdy.
Postup a dosavadní rozsudky soudu nebrání tomu, aby se někdo jiný mohl dohodnout se společností Zoltek. Její patent je, jak jsem uvedl, veřejně dostupný. Kdyby Ruská federace nebo ČLR potřebovaly americkou technologii společnosti Zoltek, RF nebo ČLR by šly touto cestou. Sankce ne sankce. Ke štěstí tomu tak není. Pro výzkumníky a vývojáře, ale i účastníky obchodních sporů v USA je důležité si plně uvědomit význam zákon o „utajované informaci.“ Pro analytika to znamená být opatrný, protože „utajovaná informace“ může obsahovat utajení mimo jiné i nepříjemné pravdy před vládou, konkurencí a veřejností.
Zákon o utajované informaci, který se uplatňuje v USA od konce 50 let má samozřejmě oběti. Jednou z nich jsou pozůstalí a příbuzní posádky havarovaného B-29. Nedostali se ani k protokolům, ani k pravdě. Zoltek může mít tentokrát větší štěstí. Proč?
Jako obvykle, mnohé a klíčové závisí od člověka, ne technologie. V daném případě se bývalý hlavní konstruktér Northrop Grumman, Geroge Rogers rozhodl podpořit společnost Zoltek v hledání pravdy. Byl to přece on, kdo první viděl vzorky materiálu a kdo sdělil, že se vzorky a technologie výroby studovaly a zkoušely. Kromě toho se na horizontu objevila další potenciální pomoc. Tou může být japonský gigant Toray Industries z Tokia. O ní si může každý čtenář dohledat informaci sám, a s tím i spojení s případem Zoltek versus Pentagon.
V závěru příspěvku se musím pro úplnost problematiky „neviditelných“ stíhaček krátce zmínit o Pjotr Jakovlevič Ufimcevovi (rusky Пётр Я́ковлевич Уфи́мцев, 1931). Tento ruský matematik a fyzik je všeobecně považován za průkopníka v oboru radarem těžko zjistitelných letadel s technologií stealth. V šedesátých letech dvacátého století navrhl rovnice pro určení odrazu elektromagnetických vln od dvourozměrných tvarů. V sedmdesátých letech byla velká část jeho práce přeložena do angličtiny a inženýři americké firmy Lockheed na jejím základě vyvinuli koncept letadla s redukovanou radarovou signaturou, ze kterého vznikl letoun F-117. Pro informaci uvádím také, že 1962 byla vydána nakladatelstvím Sovětské rádio kniha autora Ufimceva pod názvem Метод краевых волн в физической теории дифракции. První vydání mělo 6.500 kusů. Na základě v knize zveřejněné informace a propočtů bylo v 70 létech konstruováno – na principu netradiční geometrie, výzvědné letadlo SR-71. Ufimcev nebyl potřebný režimu Jelcina & Co, proto emigroval do USA. Tam byl dobře znám všem ve vojenském a leteckém vývoji. Proto skončil u Northrop Grumman, kde dotáhl do sériové výroby mimo jiné bombardér B-2 Spirit.
Neviditelnost ruských stíhaček není založena pouze na krycím materiálu, ale i na použití speciálních radarů, snížení viditelnosti v ultra-červeném spektru, tj. snížení záření horkých turbín, speciálních přípravků leteckého paliva a dalších technologií, umožňujících snížit na minimum teplotu reaktivního proudu, radiové záření atd. Konceptuální řešení ruských letadel tzv. 6 generace bude proto mnohé nejenom zajímavým, ale i nepříjemným, protože doba emigrace odborníků kvality Ufimcova skončila, a tradice ruské konstruktérské školy se probudila k aktivnímu životu. Přitom souhlasím se Svatým Tomášem Akvinským, že
„Jakkoli se zlo množí, nikdy nemůže vstřebat celé dobro.“ Souhlasu netřeba.
Jan Campbell
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/kome ... -ukradenem
))