Stránka 1 z 3

Kapacita autobaterie vs. výkon alternátoru

Napsal: 21 bře 2010, 23:11
od Rudolf Diesel
Jelikož v elektrice nejsem přílíš zdatný a teorie mě minula už úplně chci se zeptat jak je to s výměnou baterie za "silnější". U auta mám 74 AH 680A, taková tam má být,ale přemýšlím o trošku silnější, která by se tam také vešla a zlepšila jistě starty další zimu,nejprve však nevím jestli můžu použít :
1. 74AH 720A , domnívám se vetší maximální proudový výkon o 40A by neměl být problém při dobíjení ani jiných činnostech. Nebo se mýlím?
2. Bosch vyrábí tuším 77Ah a 800A, výkonově by to bylo jistě skvělé, rozměrově by se také vešla,ale nevím jestli alternátoru nevadí navýšení o 3 Ah a cca 120 A oproti originálu?

Z mých minimálních znalostí si myslím že navýšení o 3AH by mělo být zanedbatelné a maximální proud by na nabíjení a ostatní činnost vliv neměl mít,ale nejsem v této oblasti odborník tak mi zajímá jestli stím máte někdo zkušenosti?

Napsal: 22 bře 2010, 00:22
od Slavkov
V klidu ji tam šoupni :D

Napsal: 22 bře 2010, 08:57
od Marek77
Kapacita baterie nemá s výkonem alternátoru vůbec nic do činění. Silnější baterku do auta dát klidně můžeš.

Baterka slouží jako tzv. sekundární zdroj energie. Dá se říct, že ji potřebuješ pouze ke startu. Pak už by měl pro krmení všech spotřebičů stačit primární zdroj energie, tím je alternátor.
Pokud použiješ silnější baterku, máš k dispozici víc elektřiny k využití v případě, že alternátor stojí a nevyrábí. Jinou výhodu to nemá.

Napsal: 22 bře 2010, 12:34
od milda64
Výhodu to má,že silnější baterka vydrží déle protože za prvé je méně namáhána a za druhé postupně strácí svoji kapacitu a silnější může ztratit víc. Protože často startuji dávám tu nejsilnější co se vejde(i o 24AH) cca 15 roků a vždy bez problémů.

Napsal: 22 bře 2010, 20:20
od Rudolf Diesel
Ale vždyť přeci alternátor dobijí nějakým dobíjecím proudem jemu vlastním a od toho se odvozuje velikost baterie resp. kapacita. Pokud dám o mnoho silnější autobaterii tak ten dobíjecí proud bude nejspíš příliš nizký a baterie se nemusí stačit řádně dobíjet a obráceně jistě vyšší nabíjecí proud zkracuje její životnost. Opravte mi jestli se mýlím.

Napsal: 22 bře 2010, 20:25
od Ladas
mýlíš je to tak jak popisuje Marek 77

kdyby byla přímá úměra vysvětli proč passat 3C má baterii 61AH a alternátor 180A
nebo opak š 120 36-40AH baterka a 55A altík

Napsal: 22 bře 2010, 21:03
od origoš
Alternátor je zdroj konstantního napětí. Co to znamená? Znamená to, že baterie odebírá proud dle stavu nabití (napětí baterie se mění podle stavu nabití). Když je baterie silně vybitá, tak odebírá proud klidně 50A. Jak na ní stoupá napětí, tak se proud postupně snižuje a ustálí se přibližně na hodnotě rovné 1/10 kapacity.
Jinak je to u nabíječe, který by měl být zdrojem konstantního proudu.
Z toho všeho vyplývá, že v autě nelze dosáhnout znaků plného nabití (napětí 1,8V na článek a intenzivní vývin plynů) a ani to není žádoucí právě z důvodu "vaření" elektrolytu.

Napsal: 23 bře 2010, 07:28
od Deane7
origoš píše:napětí 1,8V na článek a intenzivní vývin plynů
To má plne nabitá baterka 10,8V? Nejako sa mi to nezdá.
Výkon alternátoru na kapacitu baterky má vplyv. Ak by bol výkon alternátora príliš nízky tak by sa baterka zničila, ale to sa nestane aj dáš namiesto 55Ah akumulátora 75Ah akumulátor, ten nabíjací prúd sa veľmi nezvýši. Dnešné autá majú výkonnejšie alternnátory než mala napr. tá Š120. Ale aj sú dnes viac zaťažené, celodenné svietenie, samá elektronika, výkonná hudba, klíma, takže je to aj potrebné. Pre tú väčšiu baterku o pár Ah tam je stále rezerva.

Napsal: 23 bře 2010, 08:09
od Marek77
V praxi by měla vždy nastat situace, že všechny originální elektrické spotřebiče ve vozidle musí spolehlivě nakrmit alternátor. Tedy pokud má motor provozní otáčky, musí alternátor být schopen živit všechny spotřebiče ve vozidle, i kdyby byly v daný okamžik v činnosti všechny najednou, a k tomu ještě musí mít dostatek proudu k dobíjení akumulátoru (aspoň trochu zbýt musí). Proto se do stejného vozu se stejným motorem mohou montovat alternátory s různými maximálními nabíjecími proudy (každé auto totiž může mít jinou komfortní výbavu, z toho důvodu je nutné dimenzovat alternátor).
Pouze ve volnoběžných a nižších otáčkách motoru se může stát, že by alternátor nemusel stíhat (protože díky jeho nižším otáčkám vyrábí menší proud) - v tu chvíli mu pomáhá akumulátor (který se po zvýšení otáček opět dobíjí).

Opravím origoše (patrně se uklepl) - plně nabitý akumulátor vykazuje napětí 2,4V na každém článku, čili na šestičlánkové baterii je napětí 14,4V. Hustota elektrolytu v tomto případě je vyšší než 1,28.
Nabíjení stabilizovaným napětím 14,4V má obrovskou výhodu - baterie se nabije vždy na maximální možnou kapacitu a po dosažení této hodnoty se proces nabíjení automaticky zastaví. Dojde totiž k vyrovnání napěťových potenciálů nabíječe (alternátoru) a akumulátoru - na obou částech bude napětí 14,4V. A kde je stejný potenciál, tam logicky neteče proud. V případě akumulátoru teče pouze tzv. udržovací proud o velikosti několika miliampér (baterka se přirozeně vybíjí do vzduchu a tento udržovací proud vlastně pouze vyrovnává a opětovně dobíjí tento vybíjecí proces).
Proto pokud alternátor nabíjí napětím 14,4V, vždy mám jistotu, že baterku nepřebije a že dřív nebo později bude nabita na své maximum. Pokud budu mít stolní nabíječku, která má naprázdno napětí 14,4V (nebo stabilizovaný výstup na 14,4V), mohu na ni připojit baterku v jakémkoli stadiu vybití, nemusím ji hlídat a hlavně mohu ji mít na nabíječce připojenou jak dlouho chci (třeba celou zimu). Kdykoli ji z nabíječky odpojím mám jistotu, že je plně nabitá, nepřebíjená a připravena k použití.

Pokud bychom akumulátor nabíjeli vyšším napětím, bude docházet k plynování, což je chemický rozklad elektrolytu a únik vodíku do atmosféry. To z dlouhodobého hlediska je nežádoucí jev. Proto v dnešní době mají moderní alternátory nastaveno stabilizované nabíjecí napětí na 14,2 - 14,6V (tedy oněch potřebných 14,4V v nepatrném rozptylu).
Pro baterku není dobré ani vyšší, ale ani nižší napětí. Při nabíjení vyšším napětím (vyšším než 2,6V na článek) dochází k plynování elektrolytu, jeho chemickému rozkladu, úniku vodíku, postupnému úbytku elektrolytu (zvyšování jeho hustoty nad dovolenou mez), mechanickému poškození desek v článcích atd. Dlouhodobé nabíjení nižším napětím má za následek sulfataci desek a ztrátu kapacity baterie.

Takže ani málo, ani moc.

P.S. Pokud baterie vykazuje napětí 1,8V na článek, jak uváděl origoš, jedná se o baterii naprosto vybitou. Hustota elektrolytu je nižší než 1,18 a pokud taková baterie nebude co nejdříve nabita, můžete ji za stálého míchání hodit do kopru, protože během několika dnů je po ní.

Napsal: 23 bře 2010, 08:09
od m_toy
Origoš se splet. Myslel 2,4 V / článek :)
Jinak má pravdu

Hm.

Napsal: 23 bře 2010, 08:20
od Deane7
Marek77
S týmto naprosto súhlasím, pekne vysvetlené.

Re: Hm.

Napsal: 23 bře 2010, 08:23
od Marek77
Deane7 píše:Marek77
S týmto naprosto súhlasím, pekne vysvetlené.
Dyk sem na to študoval, ne ? :wink:

Napsal: 23 bře 2010, 20:02
od origoš
Origoš se splet. Myslel 2,4 V / článek
Ale nesplet, skutečně 2,8V. Mám to ověřeno, že napětí vystoupá skoro na 17V

Hm.

Napsal: 23 bře 2010, 20:05
od Deane7
Takže splet. Napísal si 1,8 Voltu. :D :D :D

Napsal: 23 bře 2010, 20:07
od origoš
Tak to vidíš, překlepl jsem se . Koho baví číst, tak tady je pěkný povídání:
http://www.motola.cz/UserFiles/Diskuzni ... latory.pdf
1,8 by byla hodně vybitá.