turbo kamna power píše:
sice zajímavá úvaha, ale holý nesmysl. Naftě se naopak moc pěkně hoří v přebytku vzduchu, který EGR naopak ubírá. To "teplo" se tam při kompresním poměru 19,5:1 vytvoří naprosto dostatečné i při minimální zátěži

ta druhá část o vyfukování a nasávání ale má něco do sebe a něco na tom pravdy bude. Ale na výsledné spotřebě to podle mě udělá 00 nic.
Něco málo z teorie:
Vznětové motory – motorová nafta -hustota motorové nafty je 0,84 g/cm3
Stechiometrický poměr:
k ideálnímu spálení 1,0 kg nafty je potřeba 14,5 kg vzduchu
V reálných podmínkách se používá směšovací poměr v intervalu 18:1 až 70:1 – výrazně chudá směs!
Žádnej konstruktér si nedovolí jít na míň vzduchu! Mimo jiné to znamená, že kyslíku je k úplnýmu shoření paliva vždy dostatek. Po vyhoření poslední kapičky už žádnej další potřeba není!
Když budeš stlačovat konstantní objem (např. válce), tak při stejným kompresním stupni dostaneš samozřejmě úplně jiný hodnoty, pokud původní nasávaná směs bude mít teplotu 20°C, nebo 200°C. Je určitě jasný, že ten teplotní rozdíl musíš palivem (čím jiným) dodat. Pokud bude paliva velmi málo, a to v nízkým zatížení je, tak výsledná teplota i tlak na píst (= účinnost) bude nižší. Ale...
Je tady ještě SOI a pak něco, co mně vrtá hlavou víc a tou je chemie hoření, který nerozumím, ale všude se píše, že aby nevznikaly NOx, tak je potřeba teplotu hoření snížit, napadá mě třebas posunutím SOI na později, kdy hoření už neprobíhá za takového stlačení.
No a hlavně určitě chemická reakce s těmi již vytvořenými NOx, co se vrátily zpět do sání přes ten EGR tu výslednou teplotu hoření asi taky snižuje. Ale na tyhle úvahy jsem krátkej a byl bych moc rád, kdyby se našel někdo, kdo to osvětlí ve stylu, že si nemyslí, ale že ví.
Já jen u uživatele PRKA na zdejším fóru našel, že snad má i nějaký logy, který potvrzujou zvýšenou spotřebu při EGR Off, oproti EGR On při tom nízkým zatížení. A ten samej člověk psal o snížení plnící účinnosti až od okamžiku, kdy sání změnší v libovolným místě (bývá to mezi EGRem a sacíma parohama, kde je konstrukčně nejužší místo) na míň jak 3cm v průměru.
Já se rozhoduju, a proto sháním informace, jakou úpravu si nechat pro snížení reálné spotřeby v nízkém a středním zatížení nechat provést, a od úpravců, který jsem oslovil se dovídám stále to samé, že úspora plyne z vyššího točivého momentu v nízkých otáčkách, ale pouze při požadavku na zrychlování, nebo že není potřeba podřazovat ve stoupání. To ovšem nemusím ani nyní, prostě jsem nenašel kopec, kde bych musel podředit i z tý mý ultratěžký šestky proto, že by ji motor neutáhnul a to ani při devadesátce (1500ot./min.), což je pod otáčkama nejvyššího točivýho momentu. prostě ty otáčky tam zůstávaj a pokud postupně lehce přidávám plyn, tak ochotně stoupaj.
Snížení spotřeby při ustáleným zatížení se žádnej úpravce cíleně nezabýval a začínám věřit, že v serii to konstruktéři vymysleli a naladili těma spoutama hodin na motorový brzdě nejlíp. Vono na válcích asi bude problém i jen nastavit nějakej konstantní např. 5-ti, 10-ti, 20-ti a 40-ti kW odpor, aby vůbec takový ladění mohlo být provedeno.
Všude se měří dynamický zatížení při kickdownu.