skladovatelnost nafty
Napsal: 11 bře 2008, 22:51
Nevíte jak dlouho se dá skladovat nafta s těma biosložkama ?
Stránka 1 z 1
Napsal: 11 bře 2008, 22:59
DOKUD JI NENAJDE NĚKDO JINÝ TO PAK ZMIZÝ HNED
Napsal: 11 bře 2008, 23:08
Neboj mám ji dobře uloženou , ale asi na rok ježdění .Ladas píše:DOKUD JI NENAJDE NĚKDO JINÝ TO PAK ZMIZÝ HNED
Napsal: 11 bře 2008, 23:14
JESTLI JI MAS CISTOU BEZ PRISAD A DO ROKA JI VYJEDES TAK NEVIDIM ZADNY PROBLEM 
Napsal: 11 bře 2008, 23:16
Právě už je s těma bio srač...ma .dyk píše:JESTLI JI MAS CISTOU BEZ PRISAD A DO ROKA JI VYJEDES TAK NEVIDIM ZADNY PROBLEM
Napsal: 11 bře 2008, 23:18
prý se časem separujou nevím co je na tom pravdy vyjedu max 300 za měsíc a mám čerstvou...
Napsal: 11 bře 2008, 23:23
JESTLI CHCES ZEPTAM SE TI ZITRA KAMOSE JAK JE TO S TEMA SLOZKAMA V NAFTE A JEJI SKLADOVATELNOST.PRACUJE S NI.
Napsal: 11 bře 2008, 23:39
Když to je vem vše a hned jinak zejtra není . Právě jsem slyšel ,že se bio oddělí , ale známej mě řiká ,že to stačí znova dobře rozmíchat . Dřív si vozil bionaftu ve větším a tam je bia podstatně víc .
Napsal: 11 bře 2008, 23:40
ted údajně 2%
Napsal: 11 bře 2008, 23:45
V bionaftě přibližně 30%
Napsal: 13 bře 2008, 17:02
Tady ti to píšou:http://auto.idnes.cz/nafta-je-jina-mame ... tomoto_fdv
Napsal: 13 bře 2008, 18:34
SKLADNOST 6 MESICU S TEMA SRA..AMA JAK PISES 
Napsal: 10 dub 2008, 13:22
vyjma tech bioslozek se zeptej She*lu nebo nasi armady - oba s tim maji jiste bohate zkusenosti 
Napsal: 11 dub 2008, 08:26
Odpověď - skladovatelnost nafty
Napsal: 01 čer 2009, 21:26
Dobu skladování nelze stanovit jen na základě fyzikálně-chemických změn, ale je třeba zvažovat i další hlediska. Pokud je skladována letní nafta (druh B), může být spotřebována jedině v letním období, protože při teplotách pod 0 °C ztrácí provozní schopnost, naproti tomu zimní druh (F) lze použít celoročně, přechodový druh (D) v létě a v jarních a podzimních přechodných obdobích. Další hledisko je, bude-li dnes vyrobená nafta za delší dobu splňovat požadavky budoucí normy. Již dnes známým omezením bude obsah síry, který nyní může být až 50 mg/kg, ale od 1. 1. 2009 se bude smět používat pouze nafta s obsahem síry nejvíce 10 mg/kg. Protože se chystají další změny evropských norem pro automobilivá paliva, může dojít v krátké době i k dalším omezením, např. se má snížit limit pro polyaromatické uhlovodíky.
Pokud jde o fyzikálně-chemickké změny dnes vyrobené nafty v průběhu delšího skladování, velmi záleží na tom, aby sudy před plněním byly naprosto suché, tj. aby v nich nebyly ani stopy vody, a také na tom, jsou-li to sudy lehké ocelové nebo pozinkované. Do pozinkovaných nesmí přijít nafta obsahující methylestery mastných kyselin (směsná nafta nebo bionafta). Velmi významné pro skladovatelnost v sudech je, jestli mají zátku a těsnění, které zaručí hermeticky těsné uzavření. Pokud ano, pak žádné fyzikální změny (v tom smyslu, že by se něco ztrácelo) neprobíhají. Mohou ale probíhat změny chemické, na konci kterých vzniknou v naftě kaly. Jsou to nerozpustné látky organického charakteru, velmi komplikovaného chemického složení, vytvářející sediment. Ten je třeba před použitím odstranit, aby neucpával palivový filtr. Chemické změny lze zpomalit stabilizací nafty, což se provádí přidáním přísady.
Při skladování za výše naznačených příznivých podmínek by nemělo dojít k žádným změnám ani za několik málo let. V praxi jsem se setkal s případem, že byla nafta skladovaná ve sklepě a po oddělení vzniklých kalů byla spotřebována ještě po asi dvaceti letech. Za nepříznivých podmínek skladování v netěsných sudech, které nebyly suché, se mohou objevit rez a kaly už velmi brzy.
Je zřejmé, že v dnešní době probíhající ekologizace ve všech oblastech bude doba skladování omezena především morálním zastaráním produktu. Proto ani v případech povinného skladování pohotovostních zásob se nelze při stanovení intervalu jejich obměny řídit jen podle změn fyzikálně-chemických vlastností, ale musí být přihlíženo i k budoucím požadavkům na kvalitu. Citováno: Vladimír Matějovský - petrol.cz
Pokud jde o fyzikálně-chemickké změny dnes vyrobené nafty v průběhu delšího skladování, velmi záleží na tom, aby sudy před plněním byly naprosto suché, tj. aby v nich nebyly ani stopy vody, a také na tom, jsou-li to sudy lehké ocelové nebo pozinkované. Do pozinkovaných nesmí přijít nafta obsahující methylestery mastných kyselin (směsná nafta nebo bionafta). Velmi významné pro skladovatelnost v sudech je, jestli mají zátku a těsnění, které zaručí hermeticky těsné uzavření. Pokud ano, pak žádné fyzikální změny (v tom smyslu, že by se něco ztrácelo) neprobíhají. Mohou ale probíhat změny chemické, na konci kterých vzniknou v naftě kaly. Jsou to nerozpustné látky organického charakteru, velmi komplikovaného chemického složení, vytvářející sediment. Ten je třeba před použitím odstranit, aby neucpával palivový filtr. Chemické změny lze zpomalit stabilizací nafty, což se provádí přidáním přísady.
Při skladování za výše naznačených příznivých podmínek by nemělo dojít k žádným změnám ani za několik málo let. V praxi jsem se setkal s případem, že byla nafta skladovaná ve sklepě a po oddělení vzniklých kalů byla spotřebována ještě po asi dvaceti letech. Za nepříznivých podmínek skladování v netěsných sudech, které nebyly suché, se mohou objevit rez a kaly už velmi brzy.
Je zřejmé, že v dnešní době probíhající ekologizace ve všech oblastech bude doba skladování omezena především morálním zastaráním produktu. Proto ani v případech povinného skladování pohotovostních zásob se nelze při stanovení intervalu jejich obměny řídit jen podle změn fyzikálně-chemických vlastností, ale musí být přihlíženo i k budoucím požadavkům na kvalitu. Citováno: Vladimír Matějovský - petrol.cz